Víte, jak návyky vznikají?

Každý z nás si odmalička vytváří řadu návyků a někdy též zlozvyků. Každý z nás má své ranní rituály, ať už se jedná o ranní cvičení, meditaci, kávu s croissantem nebo třeba učení se cizího jazyka. Víte ale, jak návyky vznikají? Náš mozek má 2 naprosto odlišné systémy přemýšlení a rozhodování se. 

Autopilot, rutina

Systém 1, sídlící v bazálních gangliích, konkrétně v tzv. putanu, je automatický, rychlý a většinou nevědomý způsob myšlení a rozhodování se. Je nezávislý, efektivní, energeticky nenáročný, vyžadující jen málo pozornosti. Např. ranní hygiena, jízda autem či chůze do práce. Mozek dává samovolně přednost bezmyšlenkovitému chování – návykům. Tady už nepřemýšlíme aktivně, ale reagujeme automaticky, na základě vytvořeného návyku. Mozek jede na autopilota a někdy si ani nejsme vědomi, že jsme danou věc či aktivitu udělali.

Soustředění na obsah

Systém 2, sídlící v prefrontálním kortexu a hipokampu, je vědomý, záměrný a kontrolovaný způsob našeho myšlení a rozhodování.  Aktivní prefrontální kortex má extrémně vysokou spotřebu energie, musí vyhodnotit velké množství informací a najít ideální řešení, což je energeticky nákladné. Vyžaduje to energii a úsilí k tomu, abychom udrželi pozornost. Používáme ho především k rozhodování, nebo prozkoumávání různých karierních možností, výběr školky/školy pro děti, nákup nového telefonu nebo nové pračky, zkoušení nového receptu v kuchyni, ale i něco tak triviálního jako výběr jogurtu v obchodě. 

Přepínání mezi oběma systémy

Jelikož si mozek vždy vybírá jednodušší řešení, které zná, má vyzkoušené a zautomatizované, přepne se do systému 1. Provoz této oblasti je energeticky méně náročný, pro naprostou většinu našich denních činností plně postačuje. Pokud se mu nedaří najít řešení, či už z důvodu neznalosti nebo nestandardnosti situace, např. když pracovní schůzka probíhá v cizím jazyce, přepíná se do aktivního systému 2, který vyžaduje energeticky náročnější činnosti jako přemýšlení a soustředění se. Pokud ještě nemáme v cizím jazyce zažitá všechna gramatická pravidla, tak se potřebujeme soustředit, abychom v dané situaci použili ta správná. 

Opačně to probíhá při učení se nové dovednosti – např. když se chceme naučit hrát na kytaru. Na začátku nemá mozek vytvořeny žádné vzorce ani postupy, všechno je nové, neznámé, takže se přepne do energeticky náročného systému 2. Pracně přemýšlí nad každým prstokladem, každou notou, každým krokem. Pokud v hraní na kytaru pokračujeme, pravidelně se jí několikrát do týdne věnujeme, mozek začne vytvářet spojení mezi jednotlivými kroky a činnostmi. A nakonec činnost zautomatizuje a přesune ji do systému 1. Nový návyk je tím vytvořen. 

Co z toho plyne? Návyky si vytváříme naprostou většinu našeho života. Jednáme totiž převážně automaticky podle naučených vzorců chování. Výzkum potvrzuje, že 40 % denních činností jsou návyky vykonávané automaticky. Rozumově řízené chování má omezenou působnost, což je dáno energetickou náročností samotného myšlení. Kdybychom měli fungovat v aktivním systému 2 nepřetržitě od probuzení, v 10 hodin dopoledne bychom byli úplně vyčerpaní. 

Abychom si návyk vytvořili vědomě, potřebujeme činnost opakovat, nejlépe po malých krůčcích až se zautomatizuje. Víc se dočtete zde.