Zvyky, návyky, zlozvyky…

Ne, tohle není procvičování vyjmenovaných slov po V, ale soubor témat, která mají jednoho společného jmenovatele: zaběhlou rutinu. Ráno se probudíme, jdeme do práce (nebo naopak nejdeme), sníme večeři a jdeme spát. Možná se nám do toho včlení čas strávený s dětmi nebo příležitostná návštěva posilovny, večer v divadle nebo posezení s kamarády. Naše touhy a sny jsou však větší… Toužíme mít více času. Času, který věnujeme sobě, svému snu, o kterém sníme už hodně dlouho.

Ale nejde nám to. Cítíme se uvízlí. Jsme jako křečci v kolečku, ze kterého nelze vystoupit.

Ano, je to tak. Opakováním stejných činností den po dni vzniká návyk. Takže život, který žijeme, je vlastně náš obrovský životní návyk.

Když porozumíme tomu, jak návyky fungují, porozumíme i, jak je změnit. Jakmile změníme své návyky, můžeme převzít kontrolu nad svým životem a časem. A konečně dosáhneme svých snů a plánů, o kterých tak dlouho sníme!

V určitém okamžiku je větší bolest z toho, že věci NEDĚLÁME, než se odhodlat je udělat. Je snazší podniknout kroky, i když nejisté, než sedět na gauči a zažívat pocity vlastního opovrhování. Je snazší se cítit trapně při pokusu něco prodat než zažívat každodenní stres nad stavem bankovního účtu.  

Prvních pět tipů, jak změnit návyky, ve kterých jsme chycení

1. Začněte s uvědoměním

Proplouváte dnem bez přemýšlení, jste na autopilotu, což je vámi vytvořený návyk. Zkuste si v následujícím týdnu, či dvou, všímat a zapisovat co a kdy během dne děláte. Možná budou vaše zjištění překvapující. Trávíte více času na činnostech, které nikam nevedou? Bezmyšlenkovitě vykonáváte úkoly, které vlastně nechcete provádět? Nebo naopak neděláte věci, které dělat chcete, a jsou pro vás důležité? Jakmile to uvidíte černé na bílém, budete mít jasno, které návyky jsou nebo nejsou v souladu s Vašimi potřebami a cíli.

2. Přestaňte říkat na všechno ANO

Říkat ANO je návykem. Podnětem je něčí žádost, které toužíte vyhovět. Rutinní akcí je vaše ANO. A odměnou? Může to být dobrý pocit z toho, že mají o vás zájem, že jste důležití, nebo vyhnutí se pocitu viny…  Tento návyk vám neslouží. Protože kvůli pocitu důležitosti, zájmu nebo vyhnutí se viny děláte věci, které nejsou pro vás důležité a nemáte čas na ty, které důležité jsou. Příště, až vás někdo o něco požádá, zastavte se. Přerušte smyčku návyku. Nejdřív se zamyslete nad samotnou žádostí a nad tím, proč chcete říct ANO. Pak teprve reagujte.

3. Zjistěte, co je, a naopak není pro vás důležité

Řekněme, že zjistíte, že jste ve škole svého dítěte strávil hodně času na dobrovolných aktivitách. Je to čas, který je strávený ve škole dítěte, ale bez kontaktu s ním, mimo vaší práci a kromě toho, je to aktivita, která nikterak nezlepšuje Vaše zdraví.

Je užitečné zastavit se a přemýšlet, co je pro vás důležité. Pokud je pro vás například důležité upřednostňovat čas s dětmi, věnovat se práci a zaměřit se na své zdraví, jak do toho zapadá dobrovolnictví ve škole? Je pro vás důležité, nebo ne?

Všichni jsme zaneprázdněni. Hodně. A taky je to návyk. Děláme věci, aniž bychom měli jasno v tom, jestli nějak zapadají do života, který chceme žít.

Věnujte čas sobě, abyste zjistili, co jsou Vaše cíle a priority, co je pro vás důležité, jaký život chcete žít. Mějte to neustále na paměti a dělejte věci, které jsou s tím v souladu. Říká se, že nejférovější věc na světě je čas, všichni ho máme stejně.

4. Pokud nemáte systém plánování, vytvořte si ho

Musí to být něco, co pro vás funguje. V zásadě je to způsob, jak zajistit, abyste:

• dělali úkoly a činnosti, které odpovídají Vašim cílům
• znali konkrétní úkoly a činnosti
• jasně věděli, kdy je budete dělat

Vytvořte si nový návyk. Začněte pravidelně plánovat svůj den nebo týden. Vytvořte si podnět – např. každý den v 17 h, každý den 15 min před odchodem z práce, každý den potom, co děti usnou… věnuji plánování dalšího dne. Podnětem bude konkrétní čas. Rutinní akcí je samotné plánování. Odměnou je vlastní efektivita a dělání jenom těch věcí, které jsou v souladu s Vašimi cíli.

Plánování je často nudné, pro někoho odpuzující a komplikované, a naopak někdo bez něj nemůže žít. Plánování mu dává pocit, že má svůj život pod kontrolou. Kam patříte Vy?

5. Začněte po krůčcích – každodenní malý posun se nasčítá a výsledkem bude velká změna

Když se nějaká činnost stane návykem, je dobře zakořeněna a děláme jí automaticky. Je důležité návyky měnit pomalu. „Při tvorbě návyků se akumuluje naše každodenní malé úsilí. V jednotlivých dnech to nevypadá nic moc, trochu malého úsilí… Avšak po měsících a někdy létech se trochu malého, každodenního úsilí nashromáždí do neuvěřitelných rozměrů.“ Uvádí ve své knize „Atomic Habits“ James Clear.

Vyberte jednu věc a proveďte změnu. Ne jednorázově, opakovaně, každý den. Takže začněte s jedním malým zvykem. Např. když víte, že v 15 hodin chodíte pro čokoládu do automatu, vědomě udělejte změnu a vykročte opačným směrem, stavte se za kolegou v jiném oddělení a dejte si skleničku vody, nebo jděte ven a projděte se. Po měsíci nebo dvou, vás to k automatu už nenasměřuje…

Nepřemýšlejte nad tím, co se může stát za rok. Nepřemýšlejte nad tím, co se může stát za měsíc. Stačí se zaměřit na 24 hodin před vámi a dělat vše, jak nejlépe umíte. A tak se postupně posunete tam, kde chcete být.

Naplánujte si zítřejší den a začněte hned teď! Akce je to, co se počítá. V příštím článku se můžete těšit na další porci nápadů, jak zatočit s denní rutinou:)