Snažíte se o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo o jejich integraci? Záleží na Vaší osobnosti…

Už delší dobu se píše o tom, jak si udržet rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Jako kdyby práce soutěžila se zbytkem života… Ve skutečnosti život máme jenom jeden a práce je jeho součástí.
Do popředí se dostává tzv. integrace pracovního a osobního života, která vytváří více synergií mezi všemi základními pilíři života (práce, rodina/ přátele, komunita, zdraví a finance). Pro spokojený život je důležité nalézt harmonii mezi nimi. 

Proč se nám to většinou nedaří?

Protože jen 30% lidí dokáže striktně oddělovat práci od osobního života! Zbytek z nás patří mezi tzv. integrátory a tato dovednost nám chybí… 

Ti šťastní z nás se nazývají tzv. segmentoři a dokáží si vytvářet pevné hranice mezi svým osobním a pracovním životem. V jejich životě existuje jasný předěl mezi prací a nepracovními rolemi. Mohou pracovat více než 50 hodin týdně a přesto mít pocit, že mají dostatečný prostor k odpočinku. Dokážou vypnout. Domů si práci ani myšlenky na práci nenosí. Když jsou v práci, soustředí se na práci, když jsou doma, žijí svůj soukromý život. 

Naopak tzv. integrátoři pevnou hranici mezi prací a nepracovními rolemi nedrží. Jsou více fluidní, přepínají tam a zpět, což však vyžaduje značnou mentální energii. Většina se shoduje na tom, že někdy je těžké říct, kde končí pracovní život a kde začíná život osobní. Integrují, ale nedaří se jim vypnout. Po pracovní době si berou práci s sebou a je jedno jestli domů ke svým rodinám nebo na setkání s kamarády. Do práce přichází i s rodinou a tématy, které řeší doma.

Psychologické odpojení 

Podle výzkumu Sonnentag a Fritz, jasné vytyčení hranice mezi jednotlivými pilíři života vyžaduje tzv. psychologické odpojení. 

Když pracujeme, zažíváme pracovní stres. Jakmile práci v daný den skončíme, končí i pracovní stres. V případě, že patříme mezi segmentory, naše těla a mozky se odpojí od práce a začnou se zotavovat. Pokud patříme mezi integrátory, pouhé odloučení od práce k úplnému odpojení a následnému zotavování  nestačí. Potřebujeme si sami najít způsob jak se odpojit. Pro jednoho funguje rituál, pro dalšího zapojení se do jiné činnosti. 

Naše zkušenosti

S našimi klienty často řešíme rovnováhu mezi integrací a segmentací. Pomáháme jim nastavovat jasné hranice v činnostech, ve kterých to potřebují a vytvářet rituály, které jim ulehčí odpojení se od pracovních aktivit. Společně definujeme návyky nebo rutiny, které je v tom podpoří, nebo naopak měníme zlozvyky, které jim v tom brání.  Vnímáme to jako účinnou prevenci vyhoření a celkového vyčerpání. 

Kromě toho bývá častým tématem nesoulad mezi preferovanou strategií jednotlivce a strategií přímého nadřízeného a případně celého týmu. Někdy se nesoulad může projevit i na úrovni rodiny, což může přinést vzájemné obohacování se nebo naopak spoustu nedorozumění.

I přesto nebo právě proto, že současný život vyžaduje více naší integrace a neustálou dispozici, je důležité mít v některých činnostech nastavené pevné hranice. Díky nim se rychleji zotavujeme, lépe si odpočineme a současně si zvýšíme svůj celkový wellbeing.