Náctileté nehoňte do postele brzy – nemá to cenu! Příroda to zařídila jinak.

Spánek. Pro někoho zbytečně „promarněný“ čas, pro jiného záliba, které se dovede věnovat i 12 hodin vkuse. Není asi nutné připomínat, jak důležitou roli hraje spánek a jeho fáze v životě člověka. Jejich přínos pro naše fungování jsme rozebrali v článku Doručit, vyčistit a inspirovat. To umí kvalitní spánek udělat s vašimi myšlenkami. Dnes se zaměříme na specifickou skupinu náctiletých a jejich spánkové rytmy.

Ideální pro naše zdraví je bifázický spánek

Největším rozdílem mezi spánkem dětí a dospělých je kromě jeho délky, jeho polyfázičnost. Spánek zejména úplně malých dětí se dělí na mnoho krátkých úseků. Ty se pak postupně prodlužují, až děti přejdou na bifázický spánek. Je důležité zmínit, že bifázický spánek je pro naše tělo nejpřirozenější a nejvíce prospívá našemu zdraví. Nakonec se ale i děti stejně jako rodiče zakotví na monofázickém spánku.

V období kolem pěti let dítě potřebuje asi 11 hodin spánku a zajímavostí je, že v této fázi života výrazně převažuje hluboký NREM spánek nad snovým REM spánkem (asi 70:30). V období dospívání se tato nerovnováha dokonce ještě prohloubí na 80 % NREM spánek, oproti 20 % REM spánku.

Náctiletí více riskují, ale neumí se rozhodnout

Pro starší děti a dospívající je klíčový hluboký NREM spánek, během něhož se dokončuje vývin dětského mozku. Průkopník v oblasti zkoumání spánku Irwin Feinberg zjistil, že poslední zastávkou ve vývinu mozku je jeho přední část. Ta část, kde je uloženo racionální uvažování a kritické myšlení. Právě z toho důvodu jsou mladí lidé ochotni více riskovat a někdy mají problémy se rozhodnout.

Náctiletí potřebují až 10 hodin spánku

Další specifikum spánku u dospívajících spočívá ve změně jejich cirkadiánního rytmu* (*přibližně 24hodinový cyklus dne a noci řídící naše vnitřní hodiny). Desetileté dítě má cirkadiánní rytmus nastavený tak, že kolem 9 hodiny večer se mu začne chtít spát. Je to doba, kdy se mu do tělíčka vyplaví velká dávka melatoninu. Cirkadiánní rytmus dospělých nás pudí ke spánku mezi 10. a 11. hodinou večer. Cirkadiánní rytmus dospívajících je však vyzve ke spánku až o několik hodin později. Melatonin si do jejich těla začne vyplavovat později a oni jsou proto v 11 hodin večer ještě naprosto čilí. Zato ráno… Pokud po 16leté dceři chceme, aby vstala v 7 hodin ráno, je to stejné, jako když by po nás někdo chtěl vstát ve 4 hodiny ráno…. Cítí se unaveně, nevyspale a její nálada tomu odpovídá… Později v dospělosti se cirkadiánní rytmus dospívajících posune zpět na dřívější usínání a dřívější vstávání. Ačkoliv zatím nejsou známy přesné důvody, je jisté, že dospívající potřebují spát déle než jejich rodiče a v jinou dobu než jejich rodiče. Dospívající potřebují i více spánku než jejich mladší sourozenci – až 10 hodin denně.

Milí rodiče, proto se už pro příště nerozčilujte, že máte líné teenagery a raději jim umožněte kvalitní spánek! Já doma dva takové mám a toto zjištění mi opravdu hodně změnilo náhled na jejich návyky. Rovněž by bylo potřeba upravit i vzdělávací systém, tak aby dospívající děti mohly vstávat později. Mělo by to příznivější vliv na správný a kvalitní vývoj jejich mozku.

Titulní obrázek: Designed by Freepik